enkl.gif
Občanské sdružení Česká geologie
Pštrsossova 16
11000 Praha 1
e-mail: ceskageologie@volny.cz

ukázka z úvodní kapitoly

V této knížce chceme ukázat, že predikce zemětřesení je možná, budeme prezentovat vlastní výsledky měření mikrodeformací masívu pomocí vertikálních statických kyvadel a na jejich základě ukážeme, jak by bylo možno predikovat místo, čas a magnitudo budoucího zemětřesení. Následující kapitoly proto budou na sebe volně navazovat tak, aby bylo možno některé z nich přeskakovat. Když se budete chtít přímo seznámit s našimi měřeními, tak doporučujeme přejít přímo na kapitolu 5. Pokud se budete chtít seznámit jen s modelem pohybu litosférických desek a/nebo s predikcí zemětřesení, tak můžete přímo přejít na kapitoly 9 a 10.

Ve druhé kapitole ukážeme, proč jsou zemětřesení predikovatelná (Kalenda a Málek).
Ve třetí kapitole se budeme teoreticky zabývat jednotlivými exogenními vlivy, které mohou být trigrovacími mechanismy zemětřesení – slapy (Skalský, Kalenda), změnou rychlosti rotace Země (LOD) (Ostřihanský), gravitačními neslapovými silami (Neumann), termoelastickou vlnou a popíšeme, jak proniká napětí a deformace z povrchu do hloubek a do okolí (Kopf, Wandrol).

Ve čtvrté kapitole si ukážeme, jaké jsou trigrovací mechanismy, zjištěné v uhelných dolech v Ostravsko-karvinském uhelném revíru, v Kalifornii, v západních Čechách v oblasti seismických rojů, ve světové seismicitě a pokusíme se ohodnotit míru jejich vlivu na spouštění velkých zemětřesení (Kalenda, Málek, Skalský, Ostřihanský).

V páté kapitole popíšeme zařízení pro měření mikrodeformací hornin pomocí měření náklonů (Neumann).

V šesté kapitole ukážeme a rozebereme výsledky měření mikronáklonů masívu na povrchu i pod zemí od roku 2007 do roku 2010 (Neumann, Kalenda).

V sedmé kapitole ukážeme, jakým způsobem je možno interpretovat naměřená data náklonů (Kalenda, Neumann).

V osmé kapitole srovnáme naše výsledky měření deformací s dalšími deformometrickými metodami a metodami pro nepřímé měření napětí (Kalenda).

V deváté kapitole nastíníme pracovní model pohybu litosférických desek, který vyplývá z deformometrických měření a který bude základem pro interpretaci pozorovaných deformometrických anomálií pro predikci zemětřesení (Kalenda, Neumann, Procházka, Ostřihanský).

V desáté kapitole nastíníme, jakým způsobem je možno predikovat zemětřesení na základě nepřímého měření napětí pomocí vertikálních statických kyvadel a na příkladech z let 2007 - 2010 ukážeme, jaké jevy bylo možno predikovat a jaké byly skutečně predikovány (Kalenda, Neumann).
25.01.2013 02:48:47
vprochaska
Přihlašte se k odběru novinek na stránkách
Opište prosím kontrolní kód "7832"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one